Centrum inovací ve vzdělávání podpořilo formou stipendia za vynikající tvůrčí výsledky dalšího talentovaného studenta pedagogické fakulty. Je jím Matěj Komínek, student 2. ročníku doktorského studijního programu Výtvarná pedagogika (teorie výtvarné výchovy a tvorby). Matěj je také učitelem na zlínském gymnáziu a s fakultou spolupracoval rovněž při vytváření metodických materiálů pro školy, konkrétně na projektu Příběh 17. listopadu nebo Listopad 1989 | 7 klíčových momentů Sametové revoluce, pro které vytvořil zdařilé komiksové ilustrace.
Ve své volné tvorbě se Matěj Kominek věnuje především figurativní malbě, občasně též ilustraci. Oblíbeným tématem je člověk a jeho chování a vztahy k ostatním. Častými náměty jsou „momentky“ z večírků, oslav a veselic.
„Malby vytvářím na základě fotografií, které mě baví fotit „od boku“ mobilem. V dnešní době mám mobil pořád po ruce, navíc je s ním člověk relativně nenápadný a to, že si někde udělám fotku, klidně nekvalitní, rychlou, rozmazanou, nikoho nezaskočí. S fotografiemi pak dál pracuji – na počítači si z nich vytvářím koláže, případně redukuji nebo vyzdvihuji některé aspekty. Mám jich takto v pomyslném „šuplíku“ stovky. Baví mě bizarní situace a výjevy, které ideálně vzbuzují v divákovi otázky,“ přibližuje svou tvorbu mladý autor.
Zatím poslední výstava jeho tvorby — uspořádaná v rámci filmového festivalu VŘED — měla vernisáž 10. 11. 2024 a konala se v Uměleckém centru UP. Nesla název Metamorfóza identity a jejím ústředním prvkem byla maska. Na čtyřech vystavených plátnech byly masky přímo fyzicky přítomné. Jednalo se o divadelní masky z inscenace Špína od maďarského autora Bély Pintéra, uváděné ve zlínském Městském divadle (premiéru měla 23. 9. 2023, o režii se postaral Patrik Lančarič) a autorkou jejich podoby je kostýmní výtvarnice Michaela Semotánová. Tyto masky oblékají profesionální umělci, herci — a v jejich grotesknosti je až přehnaně znázorněn fenomén proměny, kterou herec ve své práci každodenně podstupuje.
Na výstavě byla prezentována rovněž série pěti obrazů, ve kterých fyzická podoba masky nebyla přímo obsažena. Zpodobněni jsou na nich oslavenci, gratulanti a účastníci pijatik. Ti své masky přijímají, střídají a odhazují přirozeně. Pro lepší interakci v kolektivu, kvůli společenským pravidlům, ale také díky emocím či pocitu bezpečí a komfortu...
Matěj Komínek (1998, Praha) vystudoval výtvarnou výchovu a dějepis na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, kde na Katedře výtvarné výchovy v současnosti pokračuje v doktorském studijním programu, zároveň působí jako pedagog na Gymnáziu Zlín – Lesní čtvrť. V roce 2020 získal cenu děkanky PdF UP v oblasti umělecká činnost a tvorba za soubor ilustrací k edukačním kartám vydaným na 30leté výročí Sametové revoluce. Jako ilustrátor spolupracoval s PdF UP, Městským divadlem Zlín či Vlastivědným muzeem v Olomouci.
Text: CIV s využitím materiálů autora
Foto: archiv autora a KVV PdF UP
Comentários