Veronika Růžičková | Spojuje odbornost, lidskost a inovace ve prospěch osob se zrakovým postižením i budoucích speciálních pedagogů

Kvalitní a inspirativní výuka si zaslouží ocenění. Děkan Pedagogické fakulty Univerzity Palackého Vojtech Regec i letos uděluje cenu Magister optimus 2026, která oceňuje nejlepší učitele a učitelky fakulty. O nominacích rozhodli studentky a studenti PdF UP, do hlasování se ale může zapojit i široká veřejnost. Vítězové budou vyhlášeni 18. června 2026 na Zahradní slavnosti PdF UP v Uměleckém centru UP. Jednou z nominovaných je i Veronika Růžičková. Přečtěte si, jak přemýšlí o vzdělávání, co ji na práci se studenty nejvíce baví a co považuje za klíčové pro dobrou výuku!

Kdo je Mgr. Bc. Veronika Růžičková, Ph.D.

Mgr. Bc. Veronika Růžičková, Ph.D., je speciální pedagožka a tyflopedka, která dlouhodobě propojuje akademické prostředí, poradenskou praxi a přímou podporu osob se zrakovým postižením. Působí jako odborná asistentka na Ústavu speciálněpedagogických studií PdF UP v Olomouci, zraková terapeutka v oftalmologické ambulanci a speciální pedagog – tyfloped v SPC pro zrakově postižené. Ve své práci se zaměřuje především na rozvoj prostorové orientace, samostatnosti a kvality života osob s těžkým zrakovým postižením. Využívá moderní technologie, 3D modely a audio-taktilní pomůcky a podílí se na výzkumných i aplikačních projektech zaměřených na inovace ve speciálněpedagogické podpoře. Je autorkou a spoluautorkou odborných publikací a článků z oblasti speciální pedagogiky osob se zrakovým postižením.

Co je pro Vás ve výuce nejdůležitější?

Především bych chtěla moc poděkovat za nominaci na cenu Magister Optimus. Upřímně si jí vážím a mám z ní velkou radost. Vnímám ji jako krásnou zpětnou vazbu od studentek a studentů – a přiznávám, že i jako velmi příjemné povzbuzení. Člověk si v takové chvíli řekne, že ty hodiny příprav, vymýšlení příkladů, hledání vhodných pomůcek, doplňování materiálů a občasné pedagogické improvizace asi přece jen dávají smysl. 

Být pedagogem na vysoké škole pro mě nikdy nebylo jen o předávání informací. Výuka pro mě znamená především setkávání, dialog a společné hledání souvislostí. Snažím se, aby studenti a studentky neodcházeli jen s poznámkami, ale také s otázkami, nápady a chutí přemýšlet o věcech v souvislostech. Ve speciální pedagogice je pro mě klíčové, aby se teorie co nejvíce potkávala s praxí – ideálně tak, aby si spolu nejen podaly ruku, ale občas spolu i docela dobře spolupracovaly. Nestačí znát terminologii, legislativu nebo metodické postupy. Je třeba umět vnímat člověka, jeho potřeby, možnosti, limity i potenciál. Proto ve výuce ráda pracuji s kazuistikami, reálnými příklady, pomůckami, modely a zkušenostmi z poradenské, zdravotnické i sociální oblasti. Mám radost, když studenti vidí, že speciální pedagogika není soubor hotových návodů, ale spíše citlivé hledání cest, které dávají smysl konkrétnímu člověku v konkrétní situaci. 

Inspirují Vás nějakým způsobem Vaše studentky a studenti?

Studentky a studenti mě inspirují neustále. Někdy otázkou, na kterou neznám okamžitě odpověď. Někdy poznámkou, která mi zůstane v hlavě ještě dlouho po výuce. Někdy nadšením, někdy pochybností a někdy tím, že přinesou zkušenost z praxe, která otevře úplně nové téma. Mám ráda chvíle, kdy se výuka promění v opravdovou diskusi a kdy společně hledáme, co by šlo udělat lépe, citlivěji, praktičtěji nebo tvořivěji. Právě tehdy mám pocit, že výuka opravdu žije. A také si znovu uvědomuji, že se neučí jen studenti ode mě, ale velmi často i já od nich.

Velkou radost mi letos udělali „moji zrakáčci“ – první studentky oboru Speciální pedagogika se zaměřením na rozvoj zrakových funkcí, které tento obor úspěšně dokončily. Toto pojmenování vychází od nich a je pro mě spojené s láskou k nim i oboru, který si samy vybraly. Byly první, které do tohoto zaměření nastoupily, a sledovat jejich cestu od prvních seminářů až ke státním závěrečným zkouškám pro mě bylo nesmírně silné. Jejich výkony u státnic byly excelentní a udělaly mi opravdu obrovskou radost.

Vzpomenete si na nějakou situaci nebo moment, které Vás ve Vaší pedagogické kariéře motivovaly nebo formovaly?

Jestli mě v pedagogické práci něco formovalo, pak je to zkušenost, že dobrá výuka nevzniká za zavřenými dveřmi pracovny. Vzniká ze setkávání – se studenty, kolegy, lidmi z praxe, klienty, rodinami i odborníky z dalších oblastí. Každé takové setkání do ní něco přináší. Učí mě pokoře, pružnosti, trpělivosti i odvaze zkoušet nové věci. A také mi připomíná, že ve speciální pedagogice má smysl každá malá změna, která někomu umožní být samostatnější, jistější nebo svobodnější.

Za velmi důležité považuji také týmovost. Mám velké štěstí na lidi kolem sebe. Mám moc ráda náš tyflopedický tým – jeho odbornost, humor, nadhled i schopnost vzájemně se podržet. Stejně tak si nesmírně vážím našeho projektového týmu v rámci projektů TAČR. Právě tam se opakovaně ukazuje, že když se spojí lidé z různých oborů, mohou vznikat věci, které mají skutečný smysl a dopad. Vývoj 3D, audio-taktilních a dalších inovativních pomůcek mi dlouhodobě připomíná, že speciální pedagogika může být velmi tvořivá, technologicky otevřená a zároveň hluboce lidská.

Co Vás na pedagogické práci nejvíce těší a naplňuje?

Na své práci mám nejraději právě to, že se v ní může potkávat odbornost se srdcem. Že mohu být součástí vzdělávání budoucích speciálních pedagogů a pedagožek, kteří budou jednou sami ovlivňovat životy dalších lidí. A pokud si z mé výuky kromě odborných poznatků odnesou také respekt k člověku, chuť hledat individuální cesty a odvahu propojovat teorii s praxí, budu to považovat za jeden z největších profesních úspěchů.

Vážíme si její ochoty pomoci, sdílet zkušenosti z praxe a motivovat nás k dalšímu rozvoji.

Uveďte, co na kandidátovi nebo kandidátce nejvíce oceňujete:

Paní doktorka je člověk na správném místě, dokáže skvěle poradit, je empatická, její hodiny jsou přínosné a zároveň lze vidět, že svůj obor zbožňuje.

Uveďte alespoň jeden konkrétní příklad z výuky nominovaného učitele/učitelky, který by mohl inspirovat ostatní:

Při její výuce nezapomíná zmiňovat odkazy na praxi, které podle mě neodmyslitelně k výuce patří.

Napište, co Vám nominovaný pedagog/pedagožka předal/a pro život nebo pro budoucí povolání:

Vhled do praxe, důležitost individuálního přístupu, chtíč se zdokonalovat a být lepší verzí sebe sama.

Doplňte cokoliv dalšího, co může podpořit Vaši nominaci:

Paní doktorka předává nejen odborné znalosti, ale také důležité profesní hodnoty pro naši budoucí pedagogickou praxi. Uvedené skutečnosti podle mého názoru dostatečně vystihují důvody, proč si paní doktorka toto ocenění zaslouží.