​

Podrobné anotace jednotlivých dnů

​

1. Jak poznat dobrý argument: důkazy, zdroje a kognitivní zkreslení

​

Kritické myšlení nezačíná seznamem správných odpovědí, ale schopností rozlišovat, co je tvrzení, čím je podloženo a jak silné jsou důvody pro jeho přijetí. Workshop se zaměří na základní stavbu argumentu, práci s důkazy a zdroji a na situace, v nichž naše úsudky ovlivňují zkratky, emoce nebo předchozí přesvědčení. Účastníci budou porovnávat různé typy tvrzení, ověřovat zdroje, pracovat s protidůkazy a nejistotou a rozpoznávat typické argumentační a manipulační postupy. Důraz bude kladen na metody využitelné přímo ve výuce: mapování argumentů, formulaci otázek, práci s více zdroji a revizi vlastního stanoviska na základě nových informací.

Lektorka: bude doplněno

​

​​

2. Kritické myšlení ve výuce: od aktivace předchozích znalostí k porozumění

​

Jak vést žáky k tomu, aby nad informacemi nejen přemýšleli, ale dokázali je také propojovat, posuzovat a vytvářet si vlastní podložené závěry? Workshop nabídne praktický pohled na rozvoj kritického myšlení ve výuce a představí model E–U–R jako jednoduchou strukturu, která pomáhá učiteli plánovat učení od aktivace předchozích znalostí přes práci s novými informacemi až po jejich reflexi. Účastníci si vyzkoušejí konkrétní metody a postupy využitelné v různých předmětech i věkových skupinách. Pozornost bude věnována také tomu, jak pracovat s představami a zkušenostmi, které si žáci do výuky přinášejí, a jak je využít jako východisko pro další učení.

Lektorky: Lenka Pánková a Hana Vacková

Termín: 12. 11. 2026

​

​

3. Globální vzdělávání: Jak rozumět propojenému světu a jak o něm učit?

​

Svět, ve kterém žijeme, je propojenější než kdy dřív: události a rozhodnutí na jednom místě ovlivňují životy lidí jinde i naši každodenní realitu. Co to znamená pro školu a výuku? Workshop nabídne praktický pohled na globální vzdělávání a možnosti, jak globální souvislosti přibližovat žákům. Zaměří se na konkrétní příklady a postupy využitelné v běžné výuce napříč předměty. Součástí bude také práce s různými perspektivami, vztahy mezi lokálními a globálními jevy a otázkou, jak u žáků podporovat porozumění světu, kritické myšlení a promyšlenou občanskou angažovanost.

Lektorky: Lenka Pánková a Hana Vacková

Termín: 26. 11. 2026

​

​​

4. Klimatické vzdělávání a kritické myšlení

​

Seminář propojí klimatické vzdělávání s metodami kritického myšlení. Zaměří se na klimatickou mozaiku, environmentální dopady každodenního chování a na to, jak o klimatické změně přemýšlet v souvislostech, ověřovat informace a posuzovat navrhovaná řešení. Součástí budou praktické ukázky, příklady dobré praxe a metody aktivní výuky. Účastníci si vyzkoušejí aktivity podporující samostatné uvažování, diskusi, argumentaci a práci s informacemi. Důraz bude kladen na rozlišování faktů, interpretací a manipulativních sdělení, formulování a zdůvodňování vlastních postojů a hledání různých perspektiv na klimatickou problematiku.

Lektorka: Helena Nováčková

Termín: 4. 12. 2026

​

​

5. Kritické myšlení v době generativní AI: jak AI využívat, aniž by přebírala naše myšlení

​

Generativní AI může učení významně podpořit, ale také usnadnit přenesení části kognitivní práce na nástroj. Workshop se proto zaměří na otázku, za jakých podmínek AI kritické myšlení rozvíjí, a kdy je naopak oslabuje. Účastníci budou prostřednictvím praktických aktivit zkoumat, jak si při práci s AI zachovat vlastní úsudek, schopnost klást otázky, argumentovat, ověřovat informace, pracovat s nejistotou a revidovat své závěry. Celý den bude veden aktivizačně a v logice modelu E–U–R. Účastníci si vyzkoušejí mimo jiné rétorický battle, diskusní pavučinu, práci s protinázorem, kritické prověřování AI odpovědí a porovnávání situací, v nichž AI myšlení podporuje, nebo naopak nahrazuje. Pozornost bude věnována také tomu, jak navrhovat úlohy, v nichž AI zůstává podpůrným nástrojem, nikoli náhradou samostatného uvažování. Součástí workshopu bude rovněž přenos získaných principů do vlastní výuky. Účastníci si navrhnou krátkou vzdělávací aktivitu, v níž budou vědomě rozlišovat, co má udělat žák sám, k čemu využít AI a co musí po její intervenci znovu posoudit, ověřit nebo vytvořit vlastními silami. Den bude uzavřen krátkou relaxací zaměřenou na zklidnění, návrat od digitálního a informačního přetlaku k tělu, dechu a vlastnímu prožívání.

Lektorka: Petra Šobáňová

Termín: 7. 1. 2027

​

​​

6. Literatura, perspektiva a tvořivé psaní jako prostor pro kritické myšlení

​

Workshop propojí český jazyk, současnou literaturu pro děti a mládež, kritické myšlení a tvořivé psaní. Účastníci se prostřednictvím literárních textů zaměří na témata blízká mladým lidem a budou je zkoumat z různých perspektiv. Budou pracovat s ukázkami, diskutovat, formulovat a zdůvodňovat vlastní interpretace a ověřovat informace i předpoklady, které do čtení vstupují. Praktické aktivity budou rozvíjet čtenářskou gramotnost, argumentaci a kultivované vyjadřování. Součástí bude také tvořivé psaní, při němž si účastníci vyzkoušejí vlastní literární tvorbu a hledání originálních způsobů, jak vyjádřit myšlenky, emoce a zkušenosti. Závěr dne je vhodné využít k syntéze celého výcviku a návrhu vlastní výukové aktivity s kolegiální zpětnou vazbou.

Lektorky: Tereza Pařízková a Hana Vacková

Termín: 22. 1. 2027

 

​​

​​

​

​

​

​

Podmínky úspěšného ukončení a získání certifikátu

​

Výcvik je koncipován jako provázaný celek, v němž na sebe jednotlivá setkání obsahově i metodicky navazují. Součástí výcviku proto není pouze účast na jednotlivých workshopech, ale také průběžné ověřování osvojovaných metod a jejich promýšlení ve vztahu k vlastní pedagogické praxi.

 

Každý výukový den bude propojen s krátkým praktickým nebo reflektivním úkolem. Účastník si vybranou metodu či postup buď vyzkouší samostatně za účelem hlubšího porozumění a osvojení, využije ji ve vlastní výuce či jiné vzdělávací situaci, nebo ji rozpracuje do konkrétního výukového scénáře. U studujících, kteří dosud nemají možnost vlastní pedagogické praxe, může být praktické ověření nahrazeno mikrovýstupem, prací se spolužáky, modelovou realizací nebo návrhem výukové situace.

​

​

 

Průběžné portfolio a ukončení výcviku

​

Účastníci si v průběhu výcviku povedou jednoduché výcvikové portfolio, které bude mít charakter pracovního záznamu dokládajícího vlastní učení, experimentování a postupný profesní rozvoj.

U jednotlivých aktivit bude portfolio obsahovat zejména: metodu nebo postup, který účastník zvolil; stručný popis výukové situace či úlohy a toho, co měli žáci nebo studenti prostřednictvím aktivity dělat a rozvíjet; pozorovatelné projevy učení a myšlení – z čeho bylo možné usuzovat, že žáci porovnávali, argumentovali, kladli otázky, ověřovali informace, měnili své původní představy, reflektovali vlastní uvažování apod.; reflexi účastníka – co se podařilo, co bylo obtížné nebo překvapivé a co by při další realizaci změnil; podle charakteru úkolu také ukázku vzniklého materiálu, pracovního listu, zadání, argumentační mapy, anonymizovaného žákovského výstupu apod. Rozsah portfolia není stanoven.

​

V závěrečné části výcviku každý účastník představí nebo odevzdá jednu vlastní rozpracovanou výukovou aktivitu či krátkou výukovou sekvenci, která cíleně podporuje některou z dimenzí kritického myšlení rozvíjených během kurzu.

 

Výstup by měl obsahovat: vzdělávací cíl a cílovou skupinu; stručný popis situace a zadání; použitou metodu či kombinaci metod; pojmenování kognitivní činnosti, kterou mají žáci skutečně vykonávat; způsob, jakým lze pozorovat nebo posuzovat jejich uvažování; stručnou reflexi případné realizace nebo zdůvodnění navrženého řešení. Vybrané výstupy budou v rámci výcviku předmětem strukturované kolegiální zpětné vazby (peer review). Cílem bude společné promýšlení kvality úloh a jejich dalšího rozvoje.

​

 

Podmínky získání certifikátu

​

Pro úspěšné ukončení výcviku a získání certifikátu je třeba splnit následující podmínky:

absolvovat nejméně pět ze šesti výukových dnů, tj. minimálně 40 z celkových 48 vyučovacích hodin;

aktivně se účastnit praktických a reflektivních činností během prezenční výuky;

splnit průběžné úkoly a předložit výcvikové portfolio;

zpracovat závěrečnou vlastní výukovou aktivitu nebo výukovou sekvenci;

zapojit se do závěrečné reflexe a kolegiální zpětné vazby.

 

Absence je možná nejvýše v rozsahu jednoho výukového dne (případně odpovídajícího součtu dílčích absencí). Zameškaný obsah účastník nahradí individuálním úkolem vycházejícím z tématu daného dne. Náhradní práce bude zpravidla zahrnovat prostudování poskytnutých materiálů, praktické vyzkoušení nebo rozpracování vybrané metody a stručnou reflexi vloženou do portfolia. Při absenci přesahující jeden výukový den nebude možné výcvik standardně uzavřít certifikátem; případné výjimečné situace lze řešit individuálně po dohodě s garantkou programu Mgr. Hanou Vackovou.