Dominika Provázková Stolinská | Vede studenty k tomu, aby vnímali práci učitele primární školy jako profesi s mimořádným společenským významem i odpovědností

Kvalitní a inspirativní výuka si zaslouží ocenění. Děkan Pedagogické fakulty Univerzity Palackého Vojtech Regec i letos uděluje cenu Magister optimus 2026, která oceňuje nejlepší učitele a učitelky fakulty. O nominacích rozhodli studentky a studenti PdF UP, do hlasování se ale může zapojit i široká veřejnost. Vítězové budou vyhlášeni 18. června 2026 na Zahradní slavnosti PdF UP v Uměleckém centru UP. Jednou z nominovaných je i Dominika Provázková Stolinská. Přečtěte si, jak přemýšlí o vzdělávání, co ji na práci se studenty nejvíce baví a co považuje za klíčové pro dobrou výuku!

Kdo je doc. PhDr. Dominika Provázková Stolinská, Ph.D., MBA

Profesní příprava učitelů pro 1. stupeň ZŠ je pro mě prostorem, který v sobě spojuje odbornost, vztahovost i velkou společenskou odpovědnost. Vysokoškolské vzdělávání budoucích učitelů primární školy vnímám jako dlouhodobý a citlivý proces podpory profesní identity – identity člověka, který bude jednou provázet děti v jejich prvních a často nejdůležitějších zkušenostech se školou. 

Ve své pedagogické i odborné činnosti se zaměřuji především na profesní kompetence učitele, pedagogickou komunikaci, spolupráci školy a rodiny a podporu studentů při vstupu do učitelské profese. Dlouhodobě je mi blízké propojování akademické přípravy s reálnou školní praxí a hledání cest, jak studentům pomoci zvládat nároky současné školy s odbornou jistotou i lidskou citlivostí. 

Velmi si vážím tradice a vývoje našeho oboru, který se na fakultě formuje již více než třicet pět let. Zároveň vnímám, jak se proměňují potřeby studentů i společnosti, do které budoucí učitelé vstupují. Právě proto je pro mě důležité vytvářet prostředí založené na otevřenosti, dialogu, mezioborové spolupráci a mezinárodní dimenzi vysokoškolského vzdělávání. 

Ve výuce kladu důraz na aktivní zapojení studentů, reflexi zkušeností a podporu jejich profesní identity. Důležité je pro mě studenty motivovat k tomu, aby dokázali přijímat profesní výzvy jako přirozenou součást učitelské práce a nebáli se hledat vlastní přístup. Vedle pedagogické práce se věnuji také výzkumné a publikační činnosti a spolupráci na projektech zaměřených na inovace v přípravě učitelů pro primární školu.

Co je pro Vás ve výuce nejdůležitější?

Na pedagogické práci mě dlouhodobě fascinuje její proměnlivost a lidský rozměr. Každá skupina studentů přináší jinou dynamiku, jiné otázky i jiné potřeby, a právě tato živost mě vede k tomu, abych svou výuku neustále promýšlela a rozvíjela. Přestože se společnost i očekávání studentů neustále vyvíjí, význam učitelské profese pro primární vzdělávání zůstává podle mého přesvědčení mimořádný. Učitelé 1. stupně základní školy stojí u samotných začátků vzdělávací cesty dítěte, formují jeho vztah ke škole, k učení i k sobě samému.  

Za nejdůležitější ve výuce považuji vytváření prostředí, ve kterém se studenti nebojí přemýšlet nahlas, ptát se, chybovat a hledat vlastní profesní cestu. Současní studenti často vstupují do studia s různými představami, očekáváními i nejistotami. Mnozí hledají nejen odborné vedení, ale také oporu, smysl a potvrzení, že jejich práce může mít skutečný dopad. Ve výuce proto považuji za důležité kombinovat odbornou náročnost s otevřenou komunikací, respektem a bezpečným prostředím. Současně se snažím studenty vést k tomu, aby dokázali přijímat nejistotu a proměnlivost učitelské profese jako výzvu, nikoli překážku, a aby vnímali práci učitele primární školy jako profesi s mimořádným společenským významem i odpovědností. 

Ve výuce se snažím propojovat teorii s konkrétními situacemi z pedagogické praxe. Důležité je pro mě, aby studenti nevnímali pedagogické poznatky jako soubor pouček, ale jako nástroj pro porozumění. Často pracujeme s modelovými situacemi, reflexemi zkušeností z praxí nebo s aktuálními tématy, která se dotýkají současného vzdělávání. Velmi silně vnímám, že studenti oceňují chvíle, kdy mohou otevřeně diskutovat o nejistotách, které s profesí učitele souvisejí. 

Představte alespoň jeden konkrétní příklad ze své výuky, který by mohl inspirovat ostatní.

Jedním z příkladů výuky, který považuji za přínosný, je práce s profesními situacemi zaměřenými na komunikaci mezi školou a rodinou. Studenti dostávají konkrétní scénáře založené na autentických situacích a jejich úkolem není pouze navrhnout „správné řešení“, ale především analyzovat různé perspektivy, přemýšlet o emocích aktérů a hledat způsoby citlivé a profesionální komunikace. Následná reflexe bývá často velmi hluboká a ukazuje, že pedagogická práce není založena jen na znalostech, ale také na empatii, schopnosti naslouchat a unést nejistotu.

Inspirují Vás nějakým způsobem Vaše studentky a studenti?

Studenti mě inspirují svou otevřeností, schopností pojmenovávat aktuální problémy školství i tím, jak citlivě vnímají společenské změny. Mnohokrát mě přivedli k tomu, abych některá témata začala promýšlet nově nebo hledala jiné způsoby výuky. Právě kontakt se studenty mi připomíná, že vzdělávání nemůže být statické a že role vysokoškolského učitele nespočívá pouze v předávání znalostí, ale také v ochotě učit se společně.

Vzpomenete si na nějakou situaci nebo moment, které Vás ve Vaší pedagogické kariéře motivovaly nebo formovaly?

Silně mě ovlivňují momenty, kdy studenti začnou sami věřit tomu, že mohou být dobrými učiteli. Často jde o nenápadné situace. Může to být např. úspěšně zvládnutá pedagogická praxe, reflexe náročného momentu nebo chvíle, kdy student dokáže propojit teorii s konkrétním dítětem a jeho potřebami. Tyto okamžiky mi připomínají smysl pedagogické práce a motivují mě k tomu, abych hledala cesty, jak studenty podporovat nejen výkonově, ale i lidsky.

Popište nějaký svůj projekt, výstup nebo inovaci, ze kterých máte radost.

Velkou radost mám z aktivit a projektů naší katedry, které propojují výuku, reflexi a profesní rozvoj studentů. Za důležité považuji zejména podporu profesních kompetencí budoucích učitelů a hledání způsobů, jak jim usnadnit přechod mezi studiem a reálnou školní praxí. Věřím, že právě v této oblasti má vysokoškolská příprava učitelů významný potenciál. Naší snahou je pomáhat studentům stát se sebevědomými, reflektivními a citlivými pedagogy. 

Pedagogickou práci vnímám jako dlouhodobý dialog. Nejde pouze o výuku jednotlivých předmětů, ale o spoluvytváření profesní kultury založené na respektu, otevřenosti a odpovědnosti. Pokud se studentům podaří odnést si ze studia kromě odborných znalostí také zkušenost, že dobré vzdělávání stojí na vztazích, důvěře a zájmu o druhého člověka, považuji svou práci za smysluplnou. 

Vážíme si její otevřenosti, podpory a schopnosti vést nás k přemýšlení o důležitých otázkách vzdělávání i života.

Uveďte, co na kandidátovi nebo kandidátce nejvíce oceňujete:

Ochotu pracovat s námi, dává nám velice cenné informace ohledně studia i naší budoucí profese, mnohokrát mi přijde, že i nad rámec vyučovaných předmětů, které s ní máme.

Uveďte alespoň jeden konkrétní příklad z výuky nominovaného učitele/učitelky, který by mohl inspirovat ostatní:

Reakce na evaluace. Patří mezi vyučující, na které se studenti obracejí s širokou škálou studijních i osobních témat, protože vědí, že u ní naleznou pochopení a podporu.

Napište, co Vám nominovaný pedagog/pedagožka předal/a pro život nebo pro budoucí povolání:

Vstřícnost. Model, jak bychom se měli chovat vůči našim budoucím žákům v naší budoucí profesi i s ohledem na inkluzi, progresivitu moderního vzdělání, trpělivost. Paní docentku beru jako svůj vzor, jaká bych chtěla být učitelka v mé budoucí praxi.

Doplňte cokoliv dalšího, co může podpořit Vaši nominaci:

Přednášky paní docentky jsou pro mě inspirativní tím, že nás vedou ke kritickému přemýšlení a k hledání odpovědí na složité otázky související s praxí i vzděláváním. Opravdu moc mne baví hodiny s paní docentkou a těším se na práci s ní v dalších semestrech.