Čestmír Serafín | Propojuje technickou odbornost s dialogem, kritickým myšlením a respektem k individualitě každého studenta

Kvalitní a inspirativní výuka si zaslouží ocenění. Děkan Pedagogické fakulty Univerzity Palackého Vojtech Regec i letos uděluje cenu Magister optimus 2026, která oceňuje nejlepší učitele a učitelky fakulty. O nominacích rozhodli studentky a studenti PdF UP, do hlasování se ale může zapojit i široká veřejnost. Vítězové budou vyhlášeni 18. června 2026 na Zahradní slavnosti PdF UP v Uměleckém centru UP. Jedním z nominovaných je i Čestmír Serafín. Přečtěte si více o tom, jak přistupuje k výuce a co považuje za nejdůležitější ve své práci!

Kdo je prof. Ing. Čestmír Serafín, Dr.

Je vysokoškolský pedagog působící v oblasti technického a odborného vzdělávání. Od roku 1996 je spojen s Pedagogickou fakultou Univerzity Palackého v Olomouci, kde postupně zastával řadu významných akademických i řídicích funkcí, mimo jiné vedoucího katedry, proděkana a v letech 2014–2018 děkana fakulty. V roce 2023 byl jmenován profesorem v oboru oborových didaktik. Ve své vědecké a pedagogické činnosti se dlouhodobě zaměřuje na didaktiku elektrotechniky, inovace technického vzdělávání, rozvoj digitálních kompetencí a problematiku bezpečnosti práce v edukaci. Je autorem a spoluautorem stovek odborných článků a monografií. Aktivně vystupuje na mezinárodních odborných fórech a podílí se na řešení výzkumných a rozvojových projektů. Vedle vědecké práce se výrazně angažuje také v oblasti akademického managementu a evaluace výzkumu. Jeho činnost je charakteristická důrazem na propojení teorie s praxí, inovaci a rozvoj kompetencí učitelů technických oborů. 

Co je pro Vás ve výuce nejdůležitější?

Za klíčové považuji tři pilíře: porozumění, aktivitu a zpětnou vazbu.

• Porozumění znamená jít pod povrch faktů, chápat souvislosti, vztahy a význam poznatků v širším kontextu. Usiluji o to, aby každé téma bylo zakotveno v praktickém rámci.

• Aktivita je nezbytná pro skutečné naučení se. Diskuse, problémové úlohy a skupinová práce, nutí studující v týmu formulovat své názory a nést za ně odpovědnost.

• Zpětná vazba je obousměrný proces, ve kterém se snažím se poskytovat konkrétní, konstruktivní komentáře a zároveň sbírám zpětné informace  od studujících; reflektuji je ve svém dalším pedagogickém působení.

Důležitou hodnotou je pro mne také respekt k individualitě studenta/studentky. Každý/každá přichází s jinou zkušeností, motivací, tempem práce a proto považuji za zásadní vytvářet prostředí, kde je možné chybovat a zároveň růst. Prostředí, ve kterém se nabízí alternativní vysvětlení a vytváří prostor pro individuální přístup.

Představte alespoň jeden konkrétní příklad ze své výuky, který by mohl inspirovat ostatní.

Za inspirativní považuji badatelskou či problémově orientovanou výuku v rámci praktických cvičení, kde namísto tradiční přednášky studenti řeší reálný problém z budoucí učitelské praxe, který nemá jednoznačné řešení. Jedná se o práci ve skupinách, analyzování situace, vyhledávání zdrojů a navrhování vlastních přístupů a řešení. Výsledkem tedy není pouze prezentování řešení, ale především proces učení ve formulaci argumentů, konfrontace názorů a schopnosti pracovat s nejistotou.

Zpětně hodnotím tuto zkušenost jako velmi přínosnou, neboť zpravidla vedla ke zvýšené samostatnosti i hlubšímu pochopení probírané látky.

Inspirují Vás nějakým způsobem Vaše studentky a studenti?

studenti a studentky jsou pro mne významným zdrojem inspirace. Jejich otázky často odhalují slepá místa v mé vlastní interpretaci látky a nutí mne přehodnocovat zaběhlé způsoby výkladu. Zvláště cenná je jejich schopnost spojovat informace napříč obory, která je na pedagogických fakultách vlastně základem. Opakovaně se mi potvrzuje, že autentický dialog se studenty je jedním z nejsilnějších nástrojů pedagogického rozvoje. Nejde jen o to, co učím já je, ale i o to, co učí oni mne – otevřenost, flexibilita a ochota přiznat si nejistotu. Myslím, že pro pedagoga je právě přiznání si své nejistoty, tou nejdůležitější stránkou učitelství a pak uvědomění si, že odborná erudice sama o sobě nestačí, důležitou stránkou je rovněž schopnost komunikace a empatie. Za ta léta mne zkušenost naučila vnímat kritiku jako příležitost k růstu, nikoli jako ohrožení.

Vzpomenete si na nějakou situaci nebo moment, které Vás ve Vaší pedagogické kariéře motivovaly nebo formovaly?

Zavzpomínám-li si, pak jednou z prvních výzev jako pedagoga bylo uvědomění si rozdílu mezi hlubokou znalostí oboru a schopností tuto znalost srozumitelně předat. V pedagogice se tomu říká didaktická transformace, která pokud není provedena, nebo dobře provedena, vede k tomu, že studující se v problematice obtížně orientují, ne-li vůbec. Postupně jsem se musel učit strukturovat výklad, zdůrazňovat klíčové myšlenky a pracovat s příklady. Měl jsem však dobré mentory, kteří mne tímto procesem provedli. Z mé strany však tento proces vyžadoval nejen metodickou změnu, ale i velkou míru pokory. Tento princip se snažím předávat nyní dál, svým kolegům, mým studentům a studentkám.

V průběhu své pedagogické praxe jsem čelil několika výzvám, které zásadně ovlivnily můj přístup k výuce i k samotné roli vyučujícího - práce s různorodostí studentů, adaptace na nové styly a formy výuky, proces digitalizace vzdělávání a s ním související technologický boom, který zásadní mírou ovlivnil i mou vědeckou práci. Nejinak tomu bude i do budoucna.

Tyto a další výzvy vnímám zpětně jako klíčové momenty, které mne formovaly nejen jako učitele, ale i jako reflektujícího odborníka. Naučily mne vnímat pedagogiku jako proces neustálého učení, adaptace a hledání rovnováhy mezi odborností a lidským přístupem.

Jako pedagog se snažím být především partnerem v procesu učení. Věřím, že kvalitní výuka vzniká v dialogu, nikoli v jednostranném přenosu informací. Mou ambicí není jen „naučit látku“, ale pomoci studentům rozvíjet schopnost kriticky myslet, ptát se a hledat vlastní cestu.

Pedagogika je pro mne dynamický proces, který se v podobě didaktiky neustále proměňuje – a právě tato otevřenost změně a učení se novému je tím, co mne v mé roli nejvíce motivuje a pochopitelně také baví. 

Je inspirativním učitelem s mimořádným didaktickým přesahem.

Uveďte, co na kandidátovi nebo kandidátce nejvíce oceňujete:

U pana profesora si cením velkého didaktického přesahu.

Uveďte alespoň jeden konkrétní příklad z výuky nominovaného učitele/učitelky, který by mohl inspirovat ostatní:

Když jsem byl na konzultaci ohledně práce, kterou v rámci předmětu psal, tak mě potěšilo, jak moc času si na mě pan profesor našel. Kromě toho mi pomohl otevřít oči z hlediska přesahu mé práce do ostatních odvětví nejen odborných, ale i pedagogických.

Napište, co Vám nominovaný pedagog/pedagožka předal/a pro život nebo pro budoucí povolání:

Určitě vidět svět ve větších souvislostech.

Doplňte cokoliv dalšího, co může podpořit Vaši nominaci:

Doufám, že se budu moct od pana profesora naučit i další věci.